Bylo nebylo,
psal se rok 1998 a knihovnu čekaly velké změny. Rada našeho města rozhodla, že bude budova patřit pouze jednotlivým odborům úřadu. Přízemí budovy, kde doposud sídlila knihovna, bude novým sídlem stavebního úřadu. Z nabízených možností se zdála nejvhodnější budova bývalého zdravotního střediska.Vybrané prostory teprve čekaly na nemalé úpravy / bourání příček, renovace oken,elektroinstalace /. 2. září 1998 jsme uzavřely obě oddělení knihovny a začaly jsme balit a číslovat okolo 40000 knih. Obnášelo to přes 1000 balíků knih a kilometry provázků a nekonečné čekání. Čekání čtenářů i pracovnic knihovny na definitivní tečku za dlouhými vleklými úpravami v bývalém zdravotním středisku. V této době bylo nutné vyklidit místnosti na městském úřadě a tak jsme stěhovali za vydatné pomoci místních hasičů mezi cihly a míchačky. Stěhovali jsme do neznáma. Jediná použitelná místnost byla nynější dětská půjčovna. Uprášené knihy jsme přebalovaly, abychom co nejdříve zpřístupnily alespoň dětský fond. Konečně jsme se těšily, že z uklizeček se staneme knihovnicemi. Sedmnáctiletá budova postavená v akci Z nám připravila překvapení v podobě prasklého odpadu. Polovina nedokončeného se musela udělat znovu.
Dne 24. 3. 1999 jsme otevřely obě půjčovny. Trpěliví čtenáři se nahrnuli během několika dní. A začala se psát další historie nové knihovny. V roce 2000 za pomoci grantu ministerstva kultury se knihovna začíná automatizovat. Bylo potřeba celý fond uložit do počítačů, které postupně přibývaly. Celkem jsme se v roce 1999 vyšplhali k číslu 26511 výpůjček včetně knih a časopisů. Předpokládaly jsme, že výpůjčky budou postupně ubývat, ke slovu se hlásil nový prvek – internet. Naše prognóza nebyla zcela přesná. Čtenáři nám zůstali věrní a postupně se učili pracovat s internetem. V roce 2001 se změnilo vedení knihovny – nastoupila Miloslava Kvasničková, která pokračuje v automatizaci knihovny. V roce 2002 se vrátila po mateřské dovolené vedoucí dětského oddělení Lucie Chvojková. Technickým problémům v nových prostorách jsme se zdaleka nevyhnuly. Plochá střecha budovy způsobila, že se na nás dvakrát provalilo několik kubíků nahromaděné vody. Zaplavila obě skladiště. Za krátký čas jsme totálně přestavěly dětské oddělení z důvodu vybudování nové plynové kotelny v budově.
A teď něco historie
První zmínka o knihovně je datována rokem 1838. V roce 1898 je založen spolek Lidová knihovna. Stalo se tak na popud Jednoty sokolské. Prvním knihovníkem se stal pan Augustin Urban. Knihovna byla umístěna v Obecní škole a otevřela prvním čtenářům v červenci 1899. V roce 1900 vlastnila knihovna 553 svazků knih a vykazoval 87 výpůjček.Z časopisů byla populární - Zlatá Praha – a humoristický Švanda dudák. Knihovna usilovala o čítárnu. Záznam o tom najdeme v kronice z roku 1905. Postupem let knihovna střídala knihovníky a jejich pomocníky. Ze školy se stěhovala do sokolovny a odtamtud do poschodí staré radnice. Dotována byla nepravidelně. Kolem roku 1906 žila z darů bohatých mecenášů a existuje i zápis o knihách kupovaných na dluh.
Činnost knihovny částečně utlumila první světová válka. Dlouholetý knihovník pan Havlůj narukoval na frontu a knihovníky se stali postupně pan František Osvald a Josef Holec. Půjčovalo se v neděli od 10-12 hodin. Knihovna čítala 1286 svazků. Knihy se půjčovaly na 14 dnů a za každou z nich se platil poplatek 10 haléřů. Každý bibliofil nám dá za pravdu, že knížky byly malými výtvarnými dílky a jejich technické zpracování bylo považováno za umění..
S rokem 1920 souvisí vydání knihovnického zákona a též změna ve vedení unhošťské knihovny. Na dlouhou dobu se práce knihovníka ujímá pan Karel Duda. K poslednímu dni roku 1921 má knihovna asi 2000 svazků z toho 205 naučných a 180 vázaných časopisů. Doba kulturního rozkvětu našeho státu za první republiky přinesla do knihovny díla bratří Čapků, V. Vančury i J. Seiferta. Propaguje se divadlo, film a sport. Knihovna je centrem kulturního dění.
Nástup fašismu 1939 znamená další stěhování do Okresní záložny hospodářské. Knihovna se mění ve skladiště, ztrácí na hodnotě a nejen to, zabavují se české knihy. V roce 1942 se stěhuje do budovy Živnostenské záložny. Po válce knihovna vykazuje 685 čtenářů z necelých 3000 obyvatel. V letech 1946 – 52 jsou nevhodné knihy likvidovány a končí v městské šatlavě.
Až v září 1954 začíná jako neplacená knihovnice Naděžda Stejskalová. Brzy fond knihovny obsahuje 3000 knih a má 100 čtenářů. Po dobu třiceti let stačí zdevítinásobit fond a vytvořit oddělení pro děti, kde nastupuje Jiřina Urbanová. Pořádá besedy se spisovateli. Knihovna se stává kulturním centrem a překračuje hranice Kladenska. Postupně se napojují další vesnické knihovny ve střediskovém systému.
V roce 1978 střídá paní Urbanovou paní Jana Horská, která pracuje s dětmi na bázi informatické výchovy. V roce 1985 se střídá vedení knihovny N. Stejskalová přechází na zkrácený pracovní úvazek a vedení se ujímá na šestnáct let Jana Horská. Doplňuje si knihovnickou specializaci a propaguje knihovnu publicistickou činností. Jejími kolegyněmi se postupně stávají Helena Kindlová a Miloslava Habrdová.
V roce 1992 nastupuje Lucie Chvojková. Dochází k transformaci knihoven a po čtyřech letech odcházíme od stávajícího zaměstnavatele SVK Kladno zcela pod správu města Unhošť.
Ruší se metodická působnost s místními knihovnami / Malé Kyšice, Horní Bezděkov, Kyšice, Pletený Újezd, Dolany, Svárov, Pavlov, Malé Přítočno / L. Chvojková začíná pracovat v administrativě obnoveného Kruhu přátel hudby, která časem přešla v sestavování dramaturgického plánu a pořádání koncertů. Tato činnost byla předána v roce 2007 Základní umělecké škole. Dveře knihovny se otvírají i pro žáky Soukromé speciální školy Slunce.
A co přát knihovně do dalších desetiletí? Hodně nových čtenářů, stále štědrého zaměstnavatele a žádnou další technickou katastrofu.
Historie knihovny v datech:
- první zmínka o knihovně je datována rokem 1898
- červenec 1899 – otevřela knihovna prvním čtenářům v Obecní škole
- postupem let knihovna střídala knihovníky a jejich pomocníky a stěhovala se do sokolovny /1910/ a odtamtud do staré radnice – dnešní muzeum /1912/
- činnost knihovny částečně utlumila první světová válka – půjčovalo se pouze v neděli od 10 – 12 hodin a v nabídce bylo 1 286 svazků
- 1921 se na dlouhou dobu stal knihovníkem pan Karel Duda, který osudy knihovny pečlivě zapisoval, ale zápisky se bohužel ztratily
- 1939 se knihovna stěhovala do Okresní záložny hospodářské a poté do budovy po Živnostenské záložně – mění se ve skladiště, ztrácí na hodnotě
- 1946- 1952 jsou nevhodně knihy likvidovány a končí v městské šatlavě
- 1954 – knihovna opět umístěna v prvním patře staré radnice a práce v knihovně se ujala na 31 let paní Naděžda Stejskalová
- 1955 se knihovna stěhovala do budovy MNV – měla 3 445 svazků
- 1957 nese knihovna název Místní lidová knihovna
- 1965 se rozjel střediskový systém – knihovna se starala o okolní knihovny v malých obcích
- 1966 na žádost knihovnice vytvořeno dětské oddělení
- 1969 nastupuje do dětského oddělení, také na půl úvazku paní Jiřina Urbanová
- 1971- získala knihovna čestné uznání „Budujeme vzornou lidovou knihovnu“
- 1972 – výměna místností na úřadě mezi archivem a knihovnou – knihovna byla umístěna v levé části přízemí až do roku 1998 /nyní stavební úřad/
- 1979 – úprava vstupní místnosti – otevřeno politické oddělení /červenobílé regály jsou dnes umístěny v oddělení pro děti/
- výměna ve vedení knihovny – nastoupila paní Jana Horská, která knihovnu vedla do roku 2001, zaměstnavatel SVK Kladno a zřizovatel město Unhošť
- 1985 - kamna na uhlí zaměněna za akumulační kamna
- 1992 – zavedení plynu do budovy – knihovna opět v přestavbě, do místností se dávaly radiátory, za paní Miloslavu Habrdovou nastupuje paní Lucie Chvojková na ½ úvazek
1997 – rozpad střediskového systému, přechod od SVK Kladno pod město i jako zaměstnavatele
- knihovna převzala veškerou činnost kolem Klubu přátel hudby, tím jsme docílili, že v knihovně byly 2 celé úvazky
1998 – 3. září knihovna uzavřena a čekalo jí balení a stěhování do prostor bývalého zdravotního střediska
1999 – 24. 3. jsme otevřeli novou knihovnu
2000 – za pomoci grantu z ministerstva kultury se knihovna začala automatizovat – 7 let trvalo celý fond - 35 000 knih uložit do počítače
2001 – výměna ve vedení knihovny, Janu Horskou vystřídala paní Miloslava Kvasničková, která po snížení úvazku odešla v roce 2013
2007 – knihy jsme začali půjčovat přes počítač
2011 – výměna špatných oken v budově – místnosti knihovny vymalovány
2012 – revize knihovního fondu /trvá rok/ - 28 585 titulů
2013 – knihovna převzala tvorbu Unhošťských listů
- zateplení celé budovy
2017 – revize knihovního fondu – 29 278 titulů
2018 – rekonstrukce elektroinstalace, malování, výměna vstupních dveří
V historii knihovny toho najdete opravdu hodně, ať už je to neustálé stěhování nebo rekonstrukce. Vyplňování různých výkazů, sumářů, statistik apod. Raději ani nepomyslím, co nás ještě v budoucnu čeká. Hlavní ale pro nás je čtenář, abychom mu měli co půjčit, měl výběr z různé literatury a cítil se u nás spokojen. Děkuji všem dobrovolníkům, pomocníkům, mé rodině a městu. Bez vás by to nešlo.